Pokud se to podaří, lze takovou dovolenou označit stejně jako je nadpis tohoto článku. Po takové dovolené člověk pookřeje, aby zhruba během týdne či měsíce po ní byl opět v takovém stavu jako před ní. Prostě, dovolené je málo, ale to my všichni víme, jenže s tím nic neděláme. To jen zaměstnavatelé se domnívají, že dovolené je naopak hodně. Oni by rádi, aby jejich dělníci a zaměstnanci vůbec nejlépe neměli dovolenou vůbec. Ale pryč od tohoto tématu.
Podíváme se raději na dovolené, které nejsou tak moc v kursu. Tedy, upřesním, na místa, kam se moc na dovolenou nejezdí. Nenavštívíme tedy spolu vyhřáté písčité pláže a sluncem zalité slunečníky u moře. Naopak, podíváme se tam, kde je chladno a kde rozhodně tepla moc neužijete. A přesto tam turisté jezdí, i když ne v takové míře, jako třeba na Floridu, nebo do Chorvatska. Jenže tam už byl skoro každý a užil si ty přelidněné pláže a fronty na kde co. Nuže, my pojedeme na sever.
Podíváme se spolu do Svalbardu, což je norský výraz pro Špicberky. Možná nejste zrovna honění v zeměpise, ale to vůbec nevadí, budu vás totiž navigovat, abyste je lépe našli. Takže tato skupinka ostrovů je severně od evropské pevniny, zhruba ve středu před severním pobřežím Norska a severním pólem. Největší souostroví je Západní Špicberk, po něm pak dle velikosti následuje Severovýchodní země. Úplně na konec bychom mohli zařadit Edgeův ostrov. Největším městem je zde pak Longyearbyen. Zde se pravděpodobně ubytujete, ačkoli se dá bydlení sehnat i jinde, ale je to již spíše pro dobrodruhy.
Dostanete se sem jedině letadlem a vězte, že se tím octnete na místě, které je takto dosažitelné nejblíže severního pólu.
Lze tu vidět spoustu zajímavostí a určitě si každý něco najde. Potíž je zde však v tom, že tato země, či tyto ostrovy spadají pod Norsko, a tudíž je zde pěkně draho. Uvádí se, že dokonce dráž než v Norsku samotném. Ale přesto je mohu k dovolené doporučit.