Od chvíle, kdy se poÄítaÄe dostaly na veÅ™ejnost, do doby, než je mÄ›la v podstatÄ› téměř každá domácnost, moc Äasu neuplynulo. Není tedy divu, že se stejnÄ› rychle rozvíjely i programy, které byly používány. A mimo jiné zde také ty pro dÄ›ti. JistÄ›, existovaly i klasické poÄítaÄové hry, ovÅ¡em samostatným žánrem byly takzvané výukové hry, které byly v jednu dobu mezi rodiÄi pomÄ›rnÄ› oblíbené.

 

dítě hrající si s kostkami

 

Obvykle se sestávaly z jednoduchého pohádkového dobrodružství, kde se plnily různé úkoly, aby bylo možné postoupit dál. Ty vÅ¡ak mÄ›ly podobu například jednoduchých poÄetních příkladů, pÅ™iÅ™azování správných barev a podobnÄ›. Jejich cílem bylo, aby se dÄ›ti zábavnou formou nauÄily základním dovednostem. Je vÅ¡ak jasné, že kvůli svému jednoduchému dÄ›ji i úkolům byly tyto urÄeny pro ty menší hráÄe, obvykle ve vÄ›ku okolo pÄ›ti let. Otázkou ovÅ¡em je, zda z nich skuteÄnÄ› benefitovaly tak, jak to jejich tvůrci zamýšleli.

 

Je totiž potÅ™eba říci, že tento typ poÄítaÄových her se příliÅ¡ neuchytil, a nestal se ani populárním. Dokonce ani takto malým dÄ›tem totiž nepÅ™ipadaly dostateÄnÄ› zábavné, zvláštÄ› když mÄ›ly i mnoho jiných možností. Koneckonců poÄítaÄových her bylo mnoho, a leckteré z nich hrály právÄ› i takto malé dÄ›ti. Není tedy divu, že tÄ›mto výukovým nevÄ›novaly příliÅ¡nou pozornost.

 

dítÄ› na poÄítaÄi

 

SamozÅ™ejmÄ› to neznamená, že by zmizely úplnÄ›. Najdeme je i dnes, vÄ›tÅ¡inou jako volnÄ› hratelné na internetu. Nemají vÅ¡ak příliÅ¡ velkou popularitu, a to jak mezi dÄ›tmi, tak ani mezi rodiÄi. Ti totiž brzy pochopili, že tento typ her jejich potomka nezabaví, a uÄební efekt také není ani zdaleka takový, jak si původnÄ› pÅ™edstavovali.

 

Ano, je možné se uÄit pomocí her – to byl koneckonců také jejich původní úÄel. AvÅ¡ak je potÅ™eba si uvÄ›domit, že hra má být v první Å™adÄ› zábava, a ono uÄení musí probíhat pÅ™irozenÄ›. Obojí u tÄ›chto výukových her chybí. A to je Å¡koda, neboÅ¥ by dÄ›tem mohly hodnÄ› pomoci.